V nemocnici

Jiří Vondrák

1:VzpomínFmám na mámu, tátu, obrázky lBmehké jako dech,
když teď lD#ežím v lazaretu na postCeli v obvazech,
k čemu slFmáva, polní tráva, všechny lBmásky osudné,
zemřel sCoused, co byl zprava, a ten zleva dosud nFme.
2:Včera, to mu neprominu, levý soused těžce vzdech',
potom řekl: poslyš, synu, nohu nemáš, to je pech,
nebude to pravda, že ne, nejspíš jenom špásoval,
jenom prsty uřízneme, to mi doktor sliboval.
3:Ten soused na levé straně žertuje dost neblaze,
i když mluvíval zmateně, pořád jenom o noze,
vysmívá se, prý nevstanu, nic mi nechce nalhávat,
neuvidím svoji ženu, všichni se mi budou smát.
4:Vyskočil bych z postele hnedka, kdybych nebyl mrzákem,
pěkně zčerstva toho zmetka podříznul bych pod krkem,
poprosím sestřičku znova, ať mi řekne, jak to je,
pravdu řek' by mi ten zprava, ale ten už nežije.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:17:29.884+00:00
Výsledky hledání: